/ Provozní vlastnosti vozů testuje 150 techniků a inženýrů v 60 testech, při nichž ujedou 30 000 km během čtyř měsíců práce
/ Každý rok se až 90 vozů vydává do boje se sněhem, ledem a teplotami, které mohou klesnout až k -35 °C
/ Účelem testování je zajistit funkčnost všech systémů před uvedením nového modelu na trh

SEAT v arktické zimě

Lesy zasněžených bříz a borovic, teploty klesající až k 35 stupňům pod nulou a testovací okruh na zamrzlém jezeře s vrstvou ledu o tloušťce 60 centimetrů, tvořící ideální povrch pro jízdu během zimních měsíců – v tomto pohádkovém zimním prostředí nedaleko severního polárního kruhu testují inženýři značky SEAT každý rok až 90 vozů v limitních situacích. Například SEAT Ateca FR byl podroben následujícím nejextrémnějším zimním testům:

– Stabilizační systém: Tento test se uskutečňuje na kruhové dráze vytvořené na zmrzlé hladině jezera s plochou 6 kilometrů čtverečních. Vnější část dráhy má drsnější povrch než vyleštěná vnitřní část pro snadnější jízdu smykem. V různých fázích testu vypínají řidiči protiprokluzový systém a u některých modelů jej pro sportovnější jízdu dokonce kompletně deaktivují včetně stabilizační funkce. Pokud vozidlo na ledu začne opouštět zamýšlenou trajektorii jízdy, elektronicky řízený stabilizační systém ESC (Electronic Stability Control) přibrzdí jednotlivá kola tak, aby se vůz vrátil do správného směru jízdy.

– Test brzdové soustavy: Další dvě dráhy mají délku 200 m a dva různé povrchy – s vysokou a nízkou adhezí. Jedna dráha je vyhřívána na 10 °C, aby se zabránilo namrzání asfaltu, zatímco druhá je ochlazována na -16 °C kvůli udržení ledu. Tento test pomáhá inženýrům optimálně nastavit systém ABS, který zachovává stabilitu a řiditelnost vozidla při intenzivním brzdění i v nejextrémnějších podmínkách.

– Test sání: Účelem tohoto testu je ověřit, že ani při dlouhodobé jízdě v rozvířeném sněhu za jiným vozidlem nedojde k zanesení čističe vzduchu nasávaného motorem. K simulaci těchto podmínek jsou zapotřebí dva automobily, které jedou rychlostí
80 km/h. První vůz rozviřuje sníh za sebou, druhé vozidlo jedoucí za ním je podrobováno analýze. Čistič vzduchu je kontrolován po 50 kilometrech, zda není zanesený, což by mohlo způsobit ztrátu výkonu motoru.

– Analýza hluku: Řidič, obvykle doprovázený druhým technikem, se snaží detekovat jakýkoli hluk, který by mohl být cestujícími vnímán jako nepříjemný, a zjistit, odkud pochází. V chladu se některé ze tří tisíc dílů, tvořících automobil, smršťují, což může zapříčinit nežádoucí zvuky, pokud se příslušný díl dostane do kontaktu se sousedním komponentem. Během této analýzy jezdí vozy po různých druzích povrchu různými rychlostmi jízdy. V jedné z variant tohoto testu přejíždí vůz opakovaně po 30metrové dráze s příčnými zpomalovacími pásy rychlostí mezi 20 a 30 km/h.

– 30 000 km intenzivního provozu: Tuto vzdálenost překonávají vozidla při testu odolnosti na skutečných silnicích pokrytých sněhem a ledem. Jedná se o součást globálního testu, při němž vozidlo ujede více než 150 000 kilometrů v různých podmínkách. Na základě tohoto testu je analyzováno opotřebení, jemuž bude vozidlo vystaveno během mnohaletého provozu. Během tohoto testu zaznamenávají řidiči provozní vlastnosti vozidla. Inženýři pak tyto informace důkladně analyzují.

To je jen pět z téměř šedesáti různých druhů extrémních testů, které musí nový model před uvedením na trh absolvovat, a všechny tyto testy získávají každým rokem na významnosti vzhledem k integraci stále komplexnějších elektronických systémů, díky nimž mohou řidiči cestovat bezpečně a spolehlivě na jakékoli silnici a v jakýchkoli podmínkách.